everything always happen for a reason.

9. november 2014 at 3:21 | xoxoxo |  Diary
https://www.youtube.com/watch?v=S9bCLPwzSC0
----------------------------------------------------------------------------------------
Ufff. To, o čem tady chci napsat není zrovna tak jednoduché vyjádřit společně se vším co cítím.
Známe se už 2 roky a 5 měsíců. Osud nás celou tu dobu nechal jen tak, bez větších citů k sobě samým. A tak jsme jednoduše byli nejlepší přátelé. Za ty dva roky jsme si každý prošli svým. Měli jsme své touhy k opačnému pohlaví a sobě jsme si je navzájem sdělovali. On byl opatrný co se holek týče, já jsem byla zase až moc uspěchaná a naivní. A jak čas plynul, my dva jsme k sobě občas pociťovali menší náklonost a chovali se k sobě až moc pěkně (jestli víte jak to myslím). Vždycky jsem všem říkala, že přátelství mezi holkou a klukem může existovat. Každému jsem vynadala, když mě přesvědčoval, že jednou spolu buď začneme chodit, nebo se naopak navždy rozejdeme jako přátelé. My jsme, a jsem za to neuvěřitelně ráda a budu svému osudu navždy vděčná, nakonec ten první případ. Ani nevím jak to příšlo, ale jednoduše to přišlo. Uvědomila jsem si, že jsem celé dva roky dávala přátelství tomu, komu chci vlastně dávat lásku. Asi to tak mělo být, že jsem prostřídala hromadu kluků za tu dobu co se známe, protože jsem si tím alespoň uvědomila, jak je David vyjímečný člověk. A když někdy jen tak sama sedím a přemýšlím, mrzí mě, že jsem se k němu chovala občas až moc jako kamarádka. Teď si nedokážu představit, že by se všechno vrátilo o rok-dva zpátky. Nejde to. Cítím k němu něco neuvěřitelného a překvapuje mě jak silné city k němu mám. A to nemyslím zle. Nikdy jsem totiž tohle k nikomu necítíla a teď to myslím naprosto vážně. Vždy jsem psala o různých klucích, jak jsou úžasní, jak je miluju nejvíce na světě a podobné nesmysly. Ale když se opravdu podívám na svou nynější situaci zjištuju, že tomuto se říká pravá láska. Teď jsme spolu šťastní a já už nechci nic jiného. On jediný mě zná ze všech stránek. Ví vše, co mě kdy trápilo nebo naopak co mě udělalo šťastnou, zná moje sny, umí mi naslouchat, rozveselit mě..
Někdy si prostě život s lidmi zahrává, ale nemyslí to zle. Všechno má totiž vždy nějaký důvod. A z těch důvodů se stávají naše šance. A to je potom jen na nás, jestli na ty šance kašleme a nebo je pochopíme a přistoupíme k nim. Kdo totiž využije všeho, co mu život kdy nabízí, nemůže být podle mě nešťastný a zklamaný.
Já jsem dostala tu nejlepší šanci a jsem ráda, že jsem ji neposlala k vodě. Teď s ním prožívám nejkrásnější chvíle. Takové, jaké jsem nikdy předtím neprožívala. A za to jsem vděčná všemu, co mě k tomuto popohnalo.
boys | via Facebook


Couple

Moments
 

1 person judged this article.

Poll

All Click ;D

Yes !
No !

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement